Příběh

Cínařská dílna našeho betlémářství sídlí v podhůří Orlických hor,  které kdysi prosluly lidovou výrobou betlémských figur, jimž se také říkalo kraličáci, podle řezbářské školy v Králíkách. Ze starých vyprávění a kronik je zřejmé, že i tenkrát se jednalo o rodinné podniky s určitou dělbou práce, a že se od nich naše rodina zas tolik neliší.

V rukách naší rodiny je opravdu všechno, od odlévání betémských figurek z cínu a jejich malování či patinování, po malování betlémských kulis. Ty ze speciálního tuhého kartonu sami vysekáváme a kompletujeme. Betlémy balíme do námi navržené a vlastnoručně vyrobené krabičky, na kterou vyrazíme na zlatičce naše logo s podpisem. Sami se staráme o obchod; jinde než na našich stránkách naše betlémy nekoupíte.

BETLÉM NA POKRAČOVÁNÍ

Náš betlém se každoročně rozrůstá o nové figurky. Tím vlastně pokračuje dávný zvyk, kdy před Vánoci bylo možné na trzích zakoupit jednotlivé postavičky a rozšířit jimi doma své stávající jesličky. Na lidech pak bylo, aby si pro ně podle své fantazie a umu vytvořili i doma „Svatou zemi“. V domácnostech vznikal ze dřeva, plátna a kašírovaného papíru kraj imaginace, postupně zaplňovaný exotickým doprovodem tří králů i zástupem světských darovnic a darovníků. Z jejich darů šel vyčíst všední život i touhy obyčejných lidí. Pastýři vzhlíží k naději v jasné hvězdě na obloze, mlynář Ježíškovi veze mouku, hospodyně nese obrovskou vánočku. Betlém se nesklízel než na Hromnice a kolikrát po letech rozšiřování zabíral značnou část světnice! 

SKORO ZAPOMENUTÉ ŘEMESLO 

S cínařením Petr Rýgr začínal ještě před listopadem 89. Je samouk, už tenkrát to bylo řemeslo na vymření. Kromě technických obtíží bylo tehdy nutno zvládnout i další, dnes už komické překážky. Vzpomíná, jak musel každou odlévanou figurku zvlášť vyfotografovat, poslat do Hradce Králové, a čekat na povolení kulturní komise Krajského národního výboru. Od něj nakonec povolení dostal. Ovšem soubor postaviček se nesměl jmenovat betlém, ale „figurky s lidovými motivy“. Ústředí lidové umělecké výroby je pak vyváželo do Itálie i jinam. 

Kdysi se cínu říkalo stříbro chudých, v řemeslné výrobě byl oblíbený pro svou schopnost ztvárnit i jemné detaily, takže i opravdu drobné figurky mají svůj výraz. Takový betlém nezabere velkou plochu, jak tomu v minulosti bylo v mnohých chalupách, a tak může najít snadněji své místo i v dnešních domácnostech. Betlémek se po Vánocích jednoduše složí do krabičky a bez úhony počká do dalšího adventu. 

VÝROBNÍ TAJEMSTVÍ 

K výsledku vedou poměrně složité výrobní postupy. Při vstupu do cínařské dílny upoutají zrak všudypřítomné formy z pružného kaučuku, líhně na postavičky. Z nich odlité figurky je třeba pečlivě začistit a zbavit všech otřepů z formy. Před natřením základovou barvou se cín musí dokonale okartáčovat, aby barva na kovu dobře držela, obrousit figurkám podstavce. Na malování používáme tak titěrné štětečky, že jejich špičku tvoří jen pár jemných chloupků. To abychom mohli vést linku obočí, úst či trefit velikost očí úměrně k velikosti obličejíku. 

Říká se, že složení slitiny bývalo tajemstvím každého cínaře. Jde spíš ale o to, rozhodnout o poměru cínu a jeho přísad u každé konkrétní figurky. Čím čistší cín, tím lépe odlévá každou drobnokresbu na povrchu. Ve větších objemech se ovšem při chladnutí smršťuje a bortí do sebe. Rovněž teplota slitiny a formy hraje svoji roli.  Čím lepší má cínař pozorovací schopnosti, tím dřív dosáhne dobrého výsledku. Jsou totiž výrobní postupy, kde k výsledku jiný postup než zkušenost nevede.

Cínový betlém splňuje vysoké nároky, vedle trvanlivosti a dekorativnosti je to v dnešní době i důležitá nenáročnost na prostor. Své příznivce nachází nejen mezi sběrateli, kteří si každý rok doplňují kolekci o nové postavičky, ale i mezi těmi, kdo si chtějí prožít Vánoce ve všech rovinách. V neposlední řadě je ceněným dárkem, a podle zkušeností nejen pod stromečkem. Dlouhá praxe ukazuje, že v nejedné domácnosti zůstává cínový betlém ve vitrínce vystaven po celý rok.

Máme radost, že se nám společnými silami daří znovu nadchnout lidi pro vánoční tradici stavění betlému. Ostatně je to v Čechách zvyk starší než strojení stromečku!